Moderní architektura se stále častěji obrací k přírodě – a zelené střechy jsou jedním z nejviditelnějších důkazů. Přinášejí přírodu zpět do měst, ochlazují budovy a pomáhají s hospodařením s dešťovou vodou. V článku se dozvíte, jak má vypadat ideální skladba zelené střechy, které rostliny si s těmito podmínkami poradí a jak zajistit, aby vám střecha dlouhodobě dělala radost.
Co je to zelená střecha a proč si ji pořídit?
Jednoduše řečeno, jde o střešní konstrukce pokryté vegetací, která kromě estetického dojmu přináší i řadu praktických výhod. Zlepšují mikroklima, zadržují dešťovou vodu, izolují teplo a chrání samotnou konstrukci střechy před extrémními výkyvy teplot. Navíc pomáhají snižovat prašnost a hlučnost ve městech.
Zelená střecha má především tyto výhody:
- výrazné snížení nákladů na vytápění a klimatizaci,
- ochrana hydroizolace před UV zářením a mechanickým poškozením,
- zadržování dešťové vody (až 40 litrů na m² při standardní skladbě),
- snížení hlučnosti a prašnosti v okolí,
- podpora biodiverzity a vytvoření estetického prvku,
- zvýšení hodnoty nemovitosti.
Typy zelených střech – extenzivní vs. intenzivní
Než se pustíme do samotné skladby zelené střechy, vysvětlíme si ještě dva základní typy, které se liší nejen nároky na údržbu, ale i konstrukcí a výběrem rostlin.
Extenzivní zelená střecha
Je nenáročnou variantou zelené střechy, která se skvěle hodí na rodinné domy, garáže nebo menší komerční budovy. Její hlavní charakteristiky:
- nízká vrstva substrátu (5–15 cm),
- minimální nároky na údržbu,
- menší zatížení konstrukce (60–150 kg/m²),
- využívá především suchomilné rostliny (rozchodníky, netřesky),
- není běžně určena k pohybu osob.
Intenzivní zelená střecha
Tento typ připomíná skutečnou zahradu a vyžaduje pravidelnou péči. Je vhodný pro střešní terasy, administrativní budovy nebo veřejné prostory. Typická je:
- silnější vrstva substrátu (15–100 cm),
- pravidelná údržba včetně zavlažování,
- větší zatížení konstrukce (200–500 kg/m²),
- umožňuje pěstovat trávy, trvalky, keře i menší stromy,
- často navržena jako pochozí zelená střecha s pobytovou funkcí.
Skladba zelené střechy – z čeho vlastně je
Skladba zelené střechy se dělí do několika úrovní, které spolu musí harmonicky fungovat.
Nejčastěji zahrnuje tyto vrstvy (odspodu nahoru):
Nosná konstrukce
Základem je samozřejmě konstrukce střechy, která musí unést váhu celé skladby zelené střechy včetně vody, sněhu a případného pohybu osob.
Hydroizolace odolná proti prorůstání kořenů
Naprosto zásadní vrstva. Pokud by nebyla dostatečně kvalitní, mohly by kořeny poškodit střechu a způsobit zatékání. Hydroizolace musí mít tzv. FLL atest zaručující odolnost proti prorůstání kořenů. Může jít o fóliové systémy (PVC-P, TPO, EPDM) nebo asfaltové pásy – vždy však se speciální úpravou.
Ochranná a separační vrstva
Na hydroizolaci se pokládá geotextilie (300–500 g/m²), která chrání izolaci před mechanickým poškozením. Pro projekty žádající o dotaci Nová zelená úsporám se požaduje textilie s minimální gramáží 500 g/m².
Drenážní vrstva
Má dvojí funkci – zadržet vláhu pro rostliny a zároveň odvést přebytečnou dešťovou vodu. Nejčastěji se používá:
- nopová fólie s perforacemi (výška nopů 20–40 mm),
- drenážní desky z recyklovaných materiálů,
- hydrofilní minerální vlna (pro kombinované řešení).
Filtrační vrstva
Geotextilie (200 g/m² a více) zabraňuje odplavování částic substrátu do drenážní vrstvy a ucpávání odtokových otvorů.
Substrát (vegetační vrstva)
Zde zakořeňují rostliny. Musí mít odpovídající složení podle typu výsadby.
Vegetace
Finální zelená vrstva, která tvoří vizuální i ekologický přínos střechy.
Zdroj obrázku: ZonerAI
Ptáme se našeho specialisty: Co lidé u zelené střechy nejčastěji podceňují?
Jednou z největších chyb, která se u zelených střech objevuje, je podcenění odvodnění. Přitom právě odvodnění zelené střechy rozhoduje o tom, jestli vám na střeše poroste živá zeleň, nebo jen mechy a plíseň. Drenážní vrstva musí být schopná odvést nadbytečnou vodu k odvodňovacím prvkům, jinak hrozí přemokření a hnití kořenů.
– Jméno, pozice
Jaké rostliny vysadit na zelenou střechu?
Při výběru rostlin pro vaši zelenou střechu je třeba zohlednit především extrémní podmínky, které na střeše panují – kolísání teplot, přímé slunce, vítr a omezené množství vody. Výběr se také významně liší podle typu střechy.
Rostliny pro extenzivní zelenou střechu
Na extenzivní střechy doporučujeme vysazovat druhy, které zvládnou přežít s minimální péčí v tenké vrstvě substrátu. Ideální jsou:
- rozchodníky – absolutní špička mezi střešními rostlinami, existuje mnoho druhů s různými barvami listů i květů,
- netřesky – vytváří atraktivní růžice a dobře odolávají suchu,
- mateřídouška – aromatická, nízká, odolná vůči suchu,
- kostřava – především modré kultivary jako Festuca glauca,
- levandule – na místa s hlubším substrátem, voní a láká opylovače.
Zdroj obrázku: Canva
Tyto rostliny se na zelenou střechu dostávají třemi způsoby:
- rozchodníkové koberce – předpěstované rohože s již vzrostlými rostlinami,
- sazenice nebo řízky – jednotlivé rostliny vysazené do připraveného substrátu,
- rozchodníkové řízky – nejlevnější varianta, vyžaduje více času pro zapojení porostu.
Rostliny pro intenzivní zelenou střechu
U intenzivní střechy jsou díky hlubšímu substrátu a předpokládané pravidelné péči možnosti daleko širší. Můžete vysadit třeba:
- okrasné trávy – docílíte dynamického efektu, např. dochan nebo ozdobnice,
- trvalky – kakosty, šalvěje, rozchodníky vysoké,
- cibuloviny – tulipány, narcisy, okrasné česneky pro jarní efekt,
- keře – nízké druhy jako dřišťál, skalníky nebo jalovce,
- menší stromy – na střechách s dostatečnou nosností a substrátem nad 70 cm.
Údržba zelené střechy – jak dlouho vydrží?
Správně navržená a realizovaná zelená střecha vydrží desítky let a prodlouží životnost hydroizolace až 2–3násobně. Údržba zeleně se liší podle typu střechy:
Extenzivní zelená střecha:
- první rok: odstraňování případného plevele, kontrola během období sucha,
- následně: kontrola 2–3× ročně, odstranění náletových dřevin,
- žádné hnojení nebo jen minimální, obvykle každé 2–3 roky.
Intenzivní zelená střecha:
- pravidelná zálivka (automatické systémy),
- hnojení podle typu rostlin,
- sekání trávy, stříhání keřů, odstraňování odumřelých částí,
- kontrola odvodňovacího systému.
Dotace na zelenou střechu
Realizaci zelené střechy lze spolufinancovat z dotačních programů:
– Nová zelená úsporám – poskytuje dotace až 1000 Kč/m²,
– městské dotační programy – některá města nabízejí další dotace.
Pro získání dotace je nutné dodržet předepsané parametry skladby zelené střechy a doložit příslušnou dokumentaci.
Pár slov závěrem
Zelená střecha je skvělý způsob, jak spojit praktické výhody s estetickým přínosem. Ať už se rozhodnete pro nenáročnou extenzivní variantu s rozchodníky nebo střešní zahrady či les, investice se vám vrátí v podobě úspor za energie, prodloužené životnosti hydroizolace a lepšího životního prostředí ve svém okolí.
