Uvažujete o instalaci kamer na pracovišti? Než namontujete první zařízení, měli byste znát přesná pravidla. Sledování zaměstnanců totiž není jen technickou, ale především právní záležitostí, kde každá chyba může vyústit v pokutu až milion korun. V tomto článku vám přehledně vysvětlíme, za jakých podmínek můžete kamery instalovat, kde rozhodně nesmí být a jak správně nastavit celý systém, abyste byli v souladu s českou legislativou i GDPR.
Kdy můžete použít kamery na pracovišti?
Ať už je důvodem instalace kamer ochrana majetku, prevence krádeží nebo bezpečnost provozu, je nezbytné, aby vše probíhalo v souladu se zákonem.
Ohledně kamer na pracovišti zákoník práce jasně stanovuje, že zaměstnavatel smí zaměstnance monitorovat pouze za splnění dvou základních podmínek:
- Musí existovat závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele.
- Zaměstnanci musí být předem informováni o rozsahu a způsobu monitorování.
Drtivá většina běžných firem nesplňuje první podmínku. Typickými příklady, kde jsou kamery na pracovišti opodstatněné, jsou banky, jaderné elektrárny, chemické provozy nebo farmaceutické firmy – tedy prostředí, kde hrozí závažná bezpečnostní rizika nebo potenciální škody mimořádných rozměrů. V takových případech mohou kamery často dokonce zachránit život (či životy). Naopak nedostatečným důvodem je například podezření na malou produktivitu zaměstnanců.
Závažné důvody pro instalaci kamer jsou tedy:
- ochrana života a zdraví zaměstnanců (např. v chemičce nebo v nebezpečných provozech),
- ochrana majetku (např. banky, směnárny, sklady cenného zboží),
- prevence protiprávního jednání (krádeže, vandalismus apod.).
Balanční test pro monitorování zaměstnanců na pracovišti
Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce musí také zaměstnavatel zvážit, zda neexistuje méně invazivní řešení (například „píchačky“, bezpečnostní dveře, dohled vedoucích apod.).
K tomu slouží tzv. balanční test. Ten spočívá v důkladném posouzení, zda váš zájem na dosažení stanoveného cíle (například ochrana majetku nebo zajištění bezpečnosti) převažuje nad právem zaměstnance na soukromí.
Toto posouzení vyžaduje zodpovězení několika zásadních otázek:
- Je kamerový systém skutečně nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout vašeho cíle?
- Neexistují jiné, méně invazivní metody?
- Je rozsah sledování přiměřený stanovenému účelu?
Pokud chcete například zabránit krádežím ve skladu, zvažte nejprve jiná řešení – zabezpečení prostoru alarmem, používání čipových karet pro vstup nebo dohled vedoucích pracovníků. Kamery by měly být až tou poslední možností.
Kamery na pracovišti a GDPR: zákonná opora a nutná dokumentace
Každé sledování osob kamerou se podle GDPR považuje za zpracování osobních údajů. Zaměstnavatel proto musí:
- jasně vymezit účel sledování (např. ochrana majetku),
- provést zmíněný balanční test – tedy posoudit, zda jeho zájem nepřeváží právo zaměstnance na soukromí,
- předem informovat zaměstnance – ideálně písemně, nestačí pouze cedulka s piktogramem,
- zajistit bezpečnost záznamů – omezený přístup, šifrování, pravidla pro uchování,
- případně provést posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (DPIA), pokud je zásah rozsáhlý.
Za nedodržení těchto pravidel může Úřad pro ochranu osobních údajů udělit pokutu až ve výši 4 % z ročního obratu nebo až 20 milionů eur – i když v ČR zatím dosahují pokuty spíše statisícových částek.
Kde kamerový systém na pracovišti rozhodně nesmí být
Existují místa, kde monitorování zaměstnanců na pracovišti není povoleno za žádných okolností. Jsou to:
- toalety a umývárny,
- šatny a převlékárny,
- odpočinkové zóny a jídelny,
- kuchyňky a relaxační prostory.
Tyto prostory souvisí s osobním životem zaměstnanců a jejich soukromí zde musí zaměstnavatel respektovat. Ani ochrana majetku tady není dostatečným důvodem pro narušení soukromí.
Povinnosti zaměstnavatele při používání kamer na pracovišti
Pokud splňujete všechny zákonné požadavky pro instalaci kamerového systému na pracovišti, čeká vás ještě řada dalších povinností:
Informační povinnost
Nestačí, že jsou kamery na první pohled vidět nebo vylepit piktogram kamery na zeď, zaměstnanci musí být podrobně informováni o:
- počtu a umístění kamer,
- účelu monitorování,
- době uchovávání záznamů,
- způsobu jejich zabezpečení,
- osobách, které mají k záznamům přístup,
- možnostech, jak se proti sledování bránit.
Zaměstnavatel musí informace předat přímo – buď ústně při školení, nebo písemně formou interní směrnice či dodatku k pracovní smlouvě.
Zabezpečení a délka uchovávání záznamů
Záznamy z kamer na pracovišti představují citlivé osobní údaje, a proto vyžadují adekvátní zabezpečení:
- Přístup k záznamům musí mít pouze omezený okruh osob.
- Každé nahlédnutí do záznamu byste měli evidovat.
- Záznamy by se měly standardně uchovávat maximálně 72 hodin (doporučení ÚOOÚ).
- Delší uchovávání musí být odůvodněno konkrétními okolnostmi.
Při nedodržení těchto pravidel riskujete nejen pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů, ale i ztrátu důvěry svých zaměstnanců.
Ptáme se našeho specialisty: Co konkrétně může zaměstnavatel udělat pro lepší fyzické zabezpečení záznamů?
„Zaměstnavatel by měl k ochraně kamerových záznamů přistupovat stejně důsledně jako k jakýmkoli jiným citlivým údajům. Z hlediska fyzické bezpečnosti je klíčové umístit záznamová zařízení (NVR, DVR, servery) do uzamykatelných prostor s omezeným přístupem – ideálně s evidencí vstupů. Samotné záznamy by neměly být dostupné běžným zaměstnancům, ale pouze omezenému okruhu vyškolených osob, nejlépe se jmennou evidencí přístupů a logováním činností.“
Zdroj: fotobanka M2C, Vzdálený dohled
Tip: Přečtěte si také o revoluci ve vzdáleném monitoringu.
Co když použijete atrapy kamer?
I když se na první pohled může zdát instalace atrap kamer jako neškodné řešení, není tomu tak. Ačkoliv atrapy nezpracovávají osobní údaje a nespadají tak pod GDPR, inspektorát práce je může vyhodnotit jako porušení povinnosti zaměstnavatele vytvářet příznivé pracovní podmínky.
Falešné kamery totiž vyvolávají v zaměstnancích stejný pocit sledování jako ty skutečné a tím vytvářejí psychický tlak. Pokud byste navíc zaměstnancům tvrdili, že atrapy jsou funkční kamery, porušili byste informační povinnost podle GDPR.
Sankce za porušení pravidel
Nerespektování nařízení pro používání kamer na pracovišti má závažné důsledky:
- pokuta až 1 milion Kč od Inspektorátu práce za neoprávněné sledování,
- pokuta až 100 tisíc Kč za nedostatečné informování zaměstnanců,
- sankce od Úřadu pro ochranu osobních údajů až do výše 20 milionů eur nebo 4 % celosvětového ročního obratu.
Jak vám můžeme pomoci?
V M2C nabízíme komplexní řešení zabezpečení objektů, která jsou plně v souladu s legislativou. Naši odborníci vám pomohou:
- posoudit, zda je ve vašem případě instalace kamer oprávněná,
- navrhnout systém, který respektuje práva zaměstnanců,
- vypracovat potřebnou dokumentaci včetně informačních materiálů,
- nastavit procesy pro správu a zabezpečení záznamů,
- pravidelně kontrolovat a aktualizovat váš systém v souladu s měnící se legislativou.
Nabízíme také službu PCO, kdy naši operátoři monitorují a střeží vaše objekty v režimu 24/7. A pokud je to potřeba, neprodleně vysílají zásahovou jednotku a provedou další kroky k zajištění bezpečnosti vašeho objektu.
Napište nám a domluvíme si schůzku.
FAQ – rychlé odpovědi na nejčastější otázky
Jak dlouho lze uchovávat záznamy z kamer?
Zpravidla maximálně 72 hodin. Delší uchování je možné jen s odůvodněním (např. záznam důkazem v trestním řízení).
Co může zaměstnavatel sledovat?
Pouze to, co je nezbytné k dosažení legitimního cíle – např. vstupy, pokladny, sklady. Nikdy ne toalety, šatny ani odpočinkové zóny.
Kde nesmí být umístěny kamery?
Kamery na pracovišti nesmí být v prostorách určených k osobní hygieně, převlékání, odpočinku nebo soukromým aktivitám (např. kuchyňky, relaxační zóny apod.).
